Sexuální výchova ve školách? Shoda v nedohlednu

Zdá se, že diskuze kolem začlenění sexuální výchovy coby samostatného předmětu do výuky na základních školách v dohledné době neutichne. Podle slov stínového ministra školství Marcela Chládka z ČSSD je o otázku sexuální výchovy enormní zájem z obou názorových pólů, tedy jak ze strany zastánců výuky ve školách, tak těch, kteří chtějí ponechat sexuální osvětu pouze v kompetenci rodičů.
Právě Marcel Chládek se ze své pozice místopředsedy Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice ujal vedení semináře Sexuální výchova na školách - ano či ne, a jak?, který se konal v úterý ve Vladislavském paláci. Po tematických přednáškách odborníků z těch oblastí, které jsou v souvislosti se sexuálním vzděláváním skloňovány nejčastěji, následovala diskuze všech zúčastněných. Seminář probíhal formou jakéhosi veřejného slyšení, přítomni byli totiž i učitelé, žáci a představitelé zainteresovaných sdružení.

Emoce na uzdě

Jak stínový ministr Chládek poznamenal na tiskové konferenci, jež proběhla ještě před skončením semináře, konsenzus přinejmenším všech zúčastněných je v nedohledu. "Ale zatím to vypadá, že emoce zastánců obou skupin udržíme na uzdě," dodal na konto dvou již zmíněných protichůdných stanovisek vůči této problematické otázce.

Svůj osobní postoj nazval Chládek slovy "někde uprostřed". Připustil, že základní škola má kromě funkce vzdělávací také roli výchovnou, a nastínil, proč se nekloní na stranu zastánců výlučné role rodičů: "Zatím mi totiž nikdo nedokázal odpovědět na otázku, jak řešit problém sexuálního zneužívání v rodině, pokud necháme sexuální výchovu pouze na rodičích."

Právě riziko sexuálního zneužití, nákazy pohlavními chorobami a nežádoucí otěhotnění považuje Chládek za hlavní momenty, v nichž má škola sehrát svou roli na poli sexuální osvěty.

Hlavní problém by se dal shrnout do střetu mezi právy dítěte na informace všeho druhu a právy rodičů na výchovu. Určitým precedentem pro obhájce sexuální výchovy ve školách se stal verdikt Evropského soudu pro lidská práva ze 70. let (Kjeldsenovi a jiní versus Dánsko). Případ se týkal právě nesouhlasu se sexuální výchovou, která je v Dánských školách více než čtyřicet let povinná, a soud tehdy upřednostnil práva dítěte na informace před právy rodičů.

Nepovinně, ale jak?

Marcel Chládek.Pravdou však zůstává, že kromě základního rozporu "sexuální výchova ve školách ano či ne" nepanuje shoda ani mezi těmi, kteří jsou pro. Vytvořit pokud možno jednotnou podobu sexuální osvěty s ohledem na zájmy dětí, absenci jakékoliv demagogie, necitlivosti a neodbornosti tak, aby byla většinově schválena pedagogy i rodiči, se jeví jako značně problematické.

"Rozhodně bych to ale neřešil tím způsobem, že když v jedné základní škole někdo běhá při sexuální výuce s kondomem na ruce, tak se ta výchova kvůli tomu zruší," narážel Chládek během tiskové konference na konkrétní případy, které se staly předmětem kritiky a často opakovaným argumentem zejména ze strany rodičů-odpůrců.

V současné době se u nás k zavedení sexuální výchovy jako povinné neschyluje. Jak na semináři zaznělo z úst Jiřiny Tiché, ředitelky Odboru předškolního, základního a základního uměleckého vzdělávání z ministerstva školství na úterním semináři, ministerstvo sexuální osvětu jako samostatný předmět neplánuje, související témata jsou však obsažena v rámcově vzdělávacím plánu pro základní školy  a na základě nich si může každá škola vytvořit předmět nepovinný, vedený jak učiteli, tak proškolenými externisty.

Školení pedagogů i laické veřejnosti se věnuje v současné době především Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu a zpětnou vazbu zajišťuje Česká školní inspekce. Že však celková problematika svým rozsahem nenaplňuje záběr samostatného předmětu, se shoduje např. psycholožka Václava Masáková a předsedkyně Výboru na obranu práv rodičů (VORP) Anna Brychtová. "Naším návrhem jsou tak zvané projektové dny. Ředitelé škol by ve spolupráci s rodiči zvali různé odborníky a proškolené lidi a s nimi by sexuální osvětu realizovali buď ve školách, nebo v různých střediscích," nastiňuje  Anna Brtychtová.

Zejména VORP sdružuje rodiče s nesouhlasným postojem vůči sexuální výchově a kriticky se vymezuje proti příručce sestavené pod záštitou ministerstva školství kolektivem odborníků. "Nám se nelíbila hlavně patnáctá kapitola, kde to místy zavánělo až pornografií, a vyloženě se počítalo s tím, že děti s ní mají zkušenosti a mají si je mezi sebou sdělovat. Samozřejmě tam jsou i kapitoly nezávadné, ale jako celek se nám to nelíbilo," dodává Brychtová.

V duchu tvrzení, že ke shodě v nejbližší době nedojde, vyjádřil na závěr tiskové konference Marcel Chládek přesvědčení, že úterní seminář rozhodně nebyl poslední akcí tohoto druhu.

Autor: Kateřina Řehořová
Zdroj. Týden.cz